Po kontejnerové krizi došlo k úlevě v sektoru logistiky, ale zdá se, že s invazí Ruska na Ukrajinu dojde k vážnému zlomu v dodavatelském řetězci. Uprostřed této roztržky se Turecko nachází na strategicky velmi cenném místě. Předseda představenstva UTIKAD Ayşem Ulusoy zhodnotil odrazy současné situace v tureckém logistickém průmyslu.
S ohledem na mimořádné situace způsobené válečnými podmínkami, jako je embargo uvalené na Rusko a stažení zahraničních značek z Ruska, vidíme, že poptávka po tureckých výrobcích v Rusku vzrostla. Uvádí se, že tržby některých značek s prodejnami v Rusku se za poslední týden zdvojnásobily. Tato situace potvrzuje fakt, že Turecko číselně zvýšilo svůj export do Ruska. Vidíme, že přerušení dodavatelského řetězce, pokud jde o tureckého výrobce a logistický sektor, má do Turecka pozitivní návratnost.
Evropa může technicky prodat zboží, které vyrábí nebo aktuálně prodává, ale nemá kam jít. Trasa přes Ukrajinu využívaná zeměmi Evropské unie však už kvůli válce není alternativou. Náklad opouštějící Evropskou unii se dostane do Střední Asie a odtud do Ruska. Z tohoto důvodu se Turecko dostává do popředí a může přijmout velmi vážný úkol. Po zákazu EU pro ruská letadla však Turecko v této otázce zatím žádné nové předpisy neučinilo.
Výluka na lince Gruzie-Rusko narušuje nejen přepravu do Ruska, ale i tranzitní přepravy do Střední Asie přes tuto zemi. Střední Asie je jedním z nejdůležitějších exportních trhů Turecka. Ročně se uskuteční přibližně 40 tisíc exportních cest do Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Kazachstánu. Před pandemií prováděli turečtí přepravci 90 procent svých středoasijských letů do Turkmenistánu přes Írán a poté do dalších zemí. Kvůli epidemii však Turkmenistán uzavřel tranzitní průchod do celého světa. Logisti chtějí, aby úřady podnikly kroky k opětovnému otevření těchto dveří. Pokud bude tato linka znovu otevřena, je to zaměřeno na zabránění ztrátám způsobeným blokádou na lince Gruzie-Rusko kvůli válce.
Na opatření ke snížení hustoty na trasách upozornili logistici, kteří ministerstvu předložili zprávu, kterou vypracovali, aby za současných podmínek rychle zasáhlo. Jedním z nich je přijmout nezbytné iniciativy k posílení infrastruktury pracovních dveří a druhým je odstranit překážky před alternativními trasami.
Pro Turecko je v současnosti na pořadu dne přesun globálního obchodu do středního koridoru.Obchod a přeprava mezi Asií a Evropou probíhá třemi hlavními koridory. „Severní koridor“, ve kterém se nachází Rusko, „Jižní koridor“ procházející Íránem a „Střední koridor“ včetně Turecka. Ruský útok na Ukrajinu, bezpečnostní problémy v severním koridoru však znamenají, že zboží vyráběné nebo aktuálně prodávané v Evropské unii nemůže najít technickou cestu. Tato situace učinila ještě cennější Střední koridor, který sahá z Turecka na Kavkaz a odtud do Střední Asie a Číny, který prochází Kaspickým mořem a zahrnuje Turkmenistán a Kazachstán, zejména logistická centra v Turkmenistánu, Kazachstánu a Ázerbájdžánu. a vytvoření zón volného obchodu přispěje k rozvoji a prohloubení transkaspické spolupráce.
Implementace rozvíjejících se sankcí a embarga vůči Rusku také zvýší riziko všech přepravních cest odsud do Evropy. Význam dopravy středním koridorem může narůstat na základě multilaterální spolupráce.
Ázerbájdžán a Turecko, zainteresované strany Středního koridoru, by na to měly být připraveny. Turecko by mělo pomáhat a povzbuzovat ostatní země k řešení stávajících technických problémů se středním koridorem. Jako nezbytné se jeví zajištění kompatibility infrastruktury na základě plného využití středního koridoru. V současné době se trať Baku-Tbilisi-Kars o celkové délce 829 kilometrů nachází na hranicích Ázerbájdžánu 504 kilometrů, Gruzie 246 kilometrů a Turecka 79 kilometrů. První turecká dvourozchodná kolej byla položena v Kars Logistics Center v roce 2019 s cílem odstranit mezeru v železniční propasti na železnici Baku-Tbilisi-Kars (BTK) a zajistit, aby zboží pocházející ze zemí jako Ázerbájdžán a Kazachstán vlak do Evropy bez přerušení přes Turecko.
Zatímco v zemích jako Rusko, Ázerbájdžán, Gruzie a Kazachstán se na trase železniční trati BTK používala železniční trať o šířce 520 milimetrů, v Turecku a Evropě existovaly kolejnice standardu 435 milimetrů.
Vzhledem k použití rozdílných tratí v Asii a Evropě z hlediska rozestupu kolejí se vlaky na obou kontinentech setkávaly v gruzínském Ahılkelku, který je průsečíkem trati na železniční trase BTK.
Před časem byla zahájena studie s cílem odstranit tento problém, který se týká i nákladní dopravy přes Turecko, a urychlit nákladní dopravu mezi Asií a Evropou. Za tímto účelem se staví nová trať mezi Kars Logistics Centre a Ahılkelek, kam přijíždějí vlaky z Asie. Dokončením této harmonizace také skončí nákladný proces výměny podvozku.
Kromě toho musíme harmonizovat naše celní systémy a dále zvyšovat funkčnost středního koridoru. Při zvyšování provozuschopnosti Středního koridoru však musíme na toto zvýšení připravit i naši kapacitu a infrastrukturu. Aby byla zachována nepřetržitá doprava z Asie do Evropy, zdá se nezbytné zvýšit počet přechodů Marmaray a zajistit železniční přejezd přes most Yavuz Sultan Selim.
Zvýší se příjmy z tranzitu, podpoří se domácí výroba, a když budou naše celní systémy a daně vzájemně kompatibilní, sníží se naše vývozní náklady. Strategický význam zemí na trase Středního koridoru, zejména Turecka a Ázerbájdžánu, poroste a v důsledku toho se zdá, že naše pravděpodobnost stát se mezinárodním uzlem v tranzitní přepravě, na kterou se jako sektor logistiky již řadu let zaměřujeme , bude přibývat.
Buďte první kdo napíše komentář